Parní lokomotiva řady 310.0

Počátek provozu na lokálce do Bezdružic je úzce spjat se dvěma parními lokomotivami řady 310.0. Lidem co více zajímají o železnici není třeba tuto typickou lokomotivu českých a rakouských lokálek vůbec představovat. O populární "třistadesítce" bylo napsáno mnoho. Vesměs se pro ně vžila přezdívka Kafemlejnek, Pukl či Nazdárek.

Tyto univerzální, jednoduché a spolehlivé stroje vyrábělo v letech 1878-1913 několik rakouských lokomotivek pro různé soukromé a státní provozovatele železnic na území tehdejší monarchie. V roce 1900 se k výrobcům přidala První českomoravská továrna na stroje v Praze (ČKD) a právě těmito stroji začala výroba parních lokomotiv v českých zemích.

Lokomotivy řady 310 byly objednávány především jako jednotný typ pro provoz na místních tratích. Československé státní dráhy po první světové válce převzaly 138 kusů těchto strojů, ale pro jejich nízký výkon a morální zastaralost je v traťové službě rychle nahrazovaly novějšími lokomotivami. V traťové službě se udržely u ČSD až do roku 1949, na vlečkách a při posunu až do roku 1968.

Tendrové lokomotivy řady 310 byly jednoduché tříspřežní stroje. Zásoba uhlí 1 m3 a vody 4 m3 sice neumožňovala velký akční rádius, ale na lokálkách to nebylo ani zapotřebí. Voda byla často čerpána instalovanými pulsometry přímo z místních vodotečí, jako palivo občas posloužil i plot u domku babičky Kropáčkové. Kotel měl 99 žárových trubek, přetlak v kotli se pohyboval kolem 1,1 MPa. I přes svůj malý výkon si lokomotivy dokázaly poradit i s úctyhodnými vlaky. Na rovině byly schopné vést vlak o hmotnosti 635 tun rychlostí 30 km/h, při posunu bez problémů dokázaly pohnout i s tisícitunovými soupravami.

Pro dokončovanou lokální dráhu do Bezdružic byly zakoupeny dva stroje této řady - 97.190 a 97.191, za ČSD označené jako 310.089 a 310.090 Lokomotivy byly objednány v První českomoravské továrně na stroje v Praze 10. října 1900 s termínem mezního dodání 30.dubna 1901! Ale již 14. ledna následujícího roku prodělal u výrobce kotel budoucího stroje 310.089 tlakovou zkoušku. Vlastní lokomotiva byla zástupcům objednavatele předána 1. února 1901, předávací protokol vystavil osobně slavný pan konstruktér ing. Jirhosek. Pro schválení k provozu musela ještě lokomotiva prodělat tzv. technicko-policejní (dnes technicko- bezpečnostní) zkoušku. Tu úspěšně vykonala 21. února na trati mezi Smíchovem a Radotínem v Praze, při které dosáhla rychlosti 55 km/h. Objednavatel za lokomotivu zaplatil částku 36 800,- Kč.

O druhé z lokomotiv - 310.090 dochované záznamy mnoho neříkají. Její osud u výrobce byl podobný její sestře. Obě lokomotivy po dodání zřejmě ještě zasáhly do vozby stavebních vlaků na dokončované trati. Následně spolehlivě vozily na bezdružické lokálce vlaky až do jara 1930, kdy jenahradily novější řady lokomotiv a motorové vozy. Zajímavou epizodou pro lokomotivu 310.089 byla malá anabáze po československých depech na počátku dvacátých let. V roce 1918 se objevila v Chebu, pak se na skok vydala na Slovensko, kde byl v té době akutní nedostatek lokomotiv. V roce 1921 se vrátila zpět do Čech, doČeských Budějovic. A o rok později však byla již zpět v plzeňském depu.

Po skončení působení 310.089 na bezdružické trati zůstala lokomotiva nadále v Plzni až do června 1939, kdy byla předisponována do Hradce Králové. Po válce v roce 1946 se objevila v depu Veselí na Moravě, odkud odešla v roce 1961 do Zvolena. Zde je 5. května 1964 navržena na zrušení a 31. května následujícího roku také sešrotována.

Pro lokomotivu 310.090 ukončení nasazení na trati do Bezdružic znamenalo konec. Během hlavní prohlídky v červnu 1931 byla patrně pro nadbytečnost zrušena. Její sestra 310.089 ji nakonec přežila o plných 34 let.

Naštěstí i po sedmdesáti letech od ukončení pravidelného provozu jeden Kafemlejnek občas do Bezdružic zavítá. Je jím 310.072, který s láskou opatrují v plzeňském depu. Tak trochu naši trať proslavil. Hádejte, kde a s kým se natáčel videoklip veleúspěšné písničky Jede, jede mašinka plzeňské skupiny Semtex?

Vrátit se na začátek stránky.