Aprílová oslava narozenin na Krasíkově

Narozeniny lze oslavit různým způsobem a když už člověku táhne na třicítku, diskotékové akce které jsou jedna jako druhá, už ho přeci jenom nelákají. Zejména na jaře, kdy se příroda probouzí a duše turistova touží vyjít konečně do zelených lesů. A tak domá a dumá až vymyslí - aprílovou oslavu narozenin. A tak se 2. dubna 2005 sešla na nádraží v Plzni skupinka lidí všech věkových kategorií, pohlaví, orientací a profesí (+ jedna paní potkanová), aby oslavili kamarádovo narozeniny. Sice se často vůbec neznali, ale brzy měla přijít chvíle, kdy bez společného úsilí se domů živí nedostanou.

Všichni přišli s očekáváním - z různých zdrojů jim chodili náznaky a neúplné informace, že snad pro ně na nádraží přijede samotné výletní Pendolíno s oslavencem ve dveřích. Ovšem ve smluvenou doby srazu Pendolíno nikde, a dokonce ani oslavenec. Avšak brzy došla SMS - jděte do pekařství za slečnou, ať vám dá první indicii k cestě za mnou. Váš MK. A tak začala cesta, kde se nejprve všichni divili, pak mi proklínali a nakonec dodneška rádi vzpomínají.

Ještě plni optimismu gratulanti čtou si na nádraží v Plzni příkaz k další cestě za narozeninovým oslavencem.

Po cestě vlakem na zastávce Strahov byla po krátkém pátrání nalezena další indicie po hledané osobě.

I cesta může být cíl.......

První vážná zkouška soudržnosti kolektivu přišla nedaleko Studánky lásky. Provizorní lávka i kolektiv obstály.

Pátrání po další indicii provázely zmatky - marné bylo hledání přímo ve studánce.

Další zpráva tentokrát nalezena v korunách stromů.

I přes jasné instrukce dosavadní vedoucí skupiny Honza Š,. zabloudil, vystavil skupinu nebezpečí v podobě džungle, bažin a rozvodněných potoků a za trest byl proto spontánně vhozen do rokle.

Skupina gratulantů vyvázla ze smrtelného nebezpečí v kaňonu Hadovky na poslední chvíli. Zemdlelí fyzickou únavou i psychickým vypětím si pak dopřáli siesty na slunném palouku nad údolím.

Jo, když tak to je to údolí....:-))

Skupina gratulantů nakonec oslavence dopadla v troskách hradů Krasíkov, kde si na ohníčku pekl poslední zásoby proviantu a popíjel s posledním ze Švamberků alkoholické lektvary.

Nálada byla výborná, buřtíky a občerstvení také, počasí se vydařilo a tak hodovali a hodovali....Většina z nich rychle zapomněla, že ještě před hodinou v duchu oslavence proklínali a slibovali muka pekelná za tu taškařici.

Hezké počasí vylákalo po zimě na Krasíkov množství lidí.

Nejen zajímavé památky, ale i tento pohled na zdejší kraj který se zrovna začal probouzet ze zimního spánku, stál všem za cestu. A za návraty, které mám tak rád....

Po krátké zastávce v hospůdce v Kokašicích vše skončilo tam kde začalo. Na nádraží.....

Fotky z archivu Jirky Šplíchala a Michala Bendy.

Vrátit se na začátek stránky.

Lokálka Pňovany - Bezdružice
M. Klas, webmaster: J. Šplíchal
vytvořeno: 5. 5. 2006