Břetislav

Jméno zastávky: Břetislav (Setzlaw)
Otevřena: 5. října 1930
Umístění: kilometr 18,6
Nadmořská výška: á 485 m.n.m
Význam stanice - zastávky: zastávka na znamení s plechovým přístřeškem
Spádová oblast: Břetislav a část Konstantinových Lázní
Bezbariérovost: nástup a výstup vozíčkářů jen se značnou pomocí okolí
Zastávka na starých fotografiích a filmových záběrech: ODKAZ

Osada - místní část v současné správě obce Konstantinovy Lázně dostala své jméno po dávno zapomenutém Břetislavovi a je prvně zmiňována v roce 1379. Ves leží v hlubokém údolí Čelivského potoka, v jehož okolí je několik vývěrů železité minerálky, které způsobují zabarvení jeho koryta. Až v roce 1967 byla do Břetislavi vyasfaltovaná přístupová silnice od Konst. Lázní.
Vznik zdejší vlakové zastávky je spojen s počátky motorizace osobní dopravy na lokálce, teprve s lehkými motorovými vozy bylo možné obsluhovat zastávku umístěnou ve stoupání 25 promile. Ta byla dlouho bez potřebného zázemí pro cestující. Teprve v roce 1967 byla místními občany vybetonována přístupová cesta k zastávce a základy přístřešku pro cestující. Její trubkovou konstrukci zajistil MNV Kokašice, který také hradil náklady akce. Přístřešek ocenily zejména děti dojíždějící do školy v Bezdružicích. Standardní 40 metrů dlouhé panelové nástupiště bylo zbudováno v roce 1980. Nový standardizovaný přístřešek získala zastávka na přelomu srpna a září 2016.
Obyvatelé osady měli dlouho přístup na zastávku ztížený kvůli úzkému profilu nad propustkem mezi žel. přejezdem a zastávkou. Teprve prodloužení propustku na podzim 2009 umožnilo cestujícím přístup bez nebezpečí sražení přijíždějícím vlakem. Na přelomu srpna a září 2016 došlo k demolici starého a výstavbě nového plechového přístřešku.
Jinak vlastní zastávka je vcelku z historického a dopravního hlediska nezajímavá až na občasné návštěvy opeřenců z nedalekého rybníčku. Osadou Břetislav prochází naučná stezka Ke studánce lásky a cyklotrasa č.2220 Konstantinovy Lázně - Černošín.

Asi 300 metrů před zastávkou Břetislav je z vlaku možné pozorovat zbytky nakládací rampy kamenolomu na Hradištském vrchu. K rampě vedla vlečka, která odbočovala z širé trati v km 18,2. Čedičový štěrk byl z lomu na nákladiště dopravován spádovou lanovkou, která dokázala za den naplnit až 20 vagónů. Kvalitní štěrk odsud putoval až do Vídně a Turecka. Projekt vlečky, nákladiště a lanovky pochází již z roku 1904, kdy si jej nechal zpracovat majitel lomu kníže Löwenstein. Provoz nákladiště byl ukončen počátkem 50. let po havárii nosného lana lanovky a 25. března 1956 bylo kolejiště vlečky i s odbočnou výhybkou sneseno. Přeprava štěrku byla převedena na silniční dopravu a těžká nákladní auta pak zatěžovala zdejší úzké silnice a okolní přírodu až do konce roku 1995, kdy byl na nátlak Konstantinových Lázní kamenolom uzavřen.

Vrátit se na začátek stránky.